MIADROZA

 MIADROZA   - název naší chovatelské stanice jsme odvodili od našich jmen - MIchalka, ADélka, ROmana,Zdeněk.  = naše rodinka .    V roce 1999 ji založil a název vymyslel můj manžel  Zdeněk . Na názvu jsme se nemohli naprosto shodnout . Padaly návrhy běžné, nic neříkající i vtipné nebo nápadité .Máme dvě dcery, Míšu a Áju, které se  zapojily s plnou vervou, svému věku vlastní, do výběru jmen. Ája vymyslela "Ze srnčího ráje", já "Kde lišky dávají dobrou noc" a pod.,  ale pak jsme se rozhodli napsat to na papírky a

vylosovat  jeden .

Ale manžel se vytasil s "Miadrozou"  - vyhrála na celé čáře.                                                                                                        

Můj muž Zdeněk je povoláním lesník a myslivost má od dětství jako koníčka. Vedl ho k ní už jeho tatínek , který myslivost vykonává dodnes. Zdeněk naše pejsky připravuje na zkoušky a zároveň je udržuje celý život aktivní v oblasti myslivosti , dokud jim zdraví a chuť dovolí .Díky honitbě s hojným výskytem zvěře se naši pejsci účastní naháněk na černou zvěř , dohledávek i ostatních loveckých aktivit . Daří se nám skloubit v chovu jak loveckého ducha pejsků, tak přátelskou a vyrovnanou povahu , kterou s nadšením noví  páníčci opěvují .

Oba s mužem milujeme les a přírodu a naše bydlení je pro nás  svou lokalitou jako stvořené . Bydlíme  hned u lesa  a ptačí zpěv nás budí i uspává (slavík!) . Na blízkosti lesa a přírody jsme doslova závislí. Je nám tu opravdu fajn . V lese jsme s pejsky denně a i na dovolené jezdíme na samoty uprostřed lesa .Samozřejmě s pejsky!    

Ale v dnešní uspěchané době naše dobrovolné "samotářství " , myslím , spousta lidí pochopí . Neměli jsme nikdy  problém s nechutí pejska pracovat , či absencí loveckých vloh právě díky našemu vztahu k přírodě a lesu. I ze zvířectva jsme měli snad vše . Od koz až po drobné domácí zvířectvo. Zlatým hřebem našeho chovatelství byl párek kříženců divočáka a vietnamského prasete , kde ale "lesní geny" převládly , jak v charakteru , tak vzhledu .  Byla to neskutečná etapa našeho života , naplněná procházkami a výlety na kole s divočáky v závěsu!    Houbaři skákali na stromy a naše Fany a Fanouš , s pírky vztyčenými , lítali  kolem nás .   Na zapískání se vraceli jak pejsci . V té době měli naši pejsci nejlepší trénink hlasitosti , jaký si může kynolog přát! Divočáky zaštěkávali jak mohli , ale čuníci se rozhodně z rytí a hledání ňamek nedali rušit .

Já  se starám o tu příjemnější část chovu a to jsou mimča . Pak také  ( jak jinak - jako u lidské smečky ) o přísun vitamínů , ňamek, hraček a stravu . Jak u mimin ,tak u dospělých a zajišťuji i případný dovoz za veterinární péčí apod. "Papírování" je opět věcí Zdeňka.  Jména a inzerce + noví páníčci a vypravení mimin do světa s potřebnou dokumentací , "návodem k použití", oblíbenou hračkou a vzorkem papů , je zase moje starost . A snažím  se tvořit tyto stránky .   Obě holky , jak Míša, tak Adélka pomáhají seč jim síly stačí .   Jen těch pusinek a pohlazení co musí denně udělit!Nakonec - to je přece to nejdůležitější!  

Jezevčíky jsme oba s mužem měli v rodinách od malička, a proto nebylo celkem těžké se při výběru dalšího člena rodiny zaměřit opět na jezevčíky. Navíc tím, že manžel Zdeněk je myslivec a lesák tělem i duší - pejsek musel být  loveckého plemene . Ani nám jiný na mysl nepřišel . Já jsem si jen prosazovala ne klasického jezevčíka červené barvy , kterých tu bylo  mraky ,ale černého s pálením .

Tak k nám přišla  z Přerova Bety Z Údolí mamutů -černá s pál. st. hl.fenečka. Betynka je velmi milá, hodná fenka, která se u nás stala zasloužilou matkou dvou sedmihlavých vrhů. Po prvním vrhu, kdy se na veterině,( i přes špatnou polohu štěňátka) rozhodli pro porod  kleštěmi a  jediné štěňátko to nepřežilo, jsme pro Bety (i náš ) nezměrný žal, sehnali dvoudenní štěňátko dlouhosrstého trpaslíčka  bez PP k adopci. Poté byly oba  velké vrhy pro Betynku velkým zadostiučiněním ...  

V současné době máme také již pěkných pár let i Betynky matku - Majdu Lavzen = Gáju - černá s pál. hl.st. Její páníček bohužel odešel tam , kam si milovaného pejska sebou vzít nemůžeme nikdo ...

Paní  zůstala sama a žila jen s Gájou  v paneláku v patře bez výtahu . Nedokázala pro velké zdravotní komplikace  zvládat bez problémů péči o sebe a domácnost, natož několikrát denně nosit z  patra Gáju venčit  a zpět . Přišel čas na operaci a paní byla nucena řešit, co s Gájou . Požádala nás , abychom si  Gáju vzali a dopřáli jí u  nás pěkný jezevčí důchod.  Rádi jsme to udělali , ač to není lehké . Gája je po operaci rakovinného nádoru , ale i přes špatnou prognózu s touto diagnózou žije již 5 let od operace . I s těžkou dietou a obtížným  pohybem se umí radovat z mála a ocení pozornost ,kterou jí věnujeme .  Na podzim  2009 jí bylo úctyhodných 15 let!!! Před Velikonocemi dostala těžký zánět dělohy a musela podstoupit velice obtížnou  operaci s kastrací a náročným čistěním zaníceného peritonea . Zjistilo se obrovské množství srůstů a její stav byl téměř beznadějný pro rozsáhlou sepsi .. Navzdory negativní prognóze a neustálému nevěřícnému vrtění hlavou naší paní doktorky    se ale Gája zotavila a je z ní opět nadšený "chodec zahradní " a těší se ze sluníčka, které miluje .

Přejeme jí , ať jí zdravíčko  dlouuuuuuuuuho vydrží ... 

Po ní jsme od  Lenky Fairaizlové získali Sentu, st. hl. čokoládovou s pálením, z Polska (  které z legrace říkáme Blážo - kdo zná nazpaměť klasiku Slunce seno si jistě vzpomene na výrok "Blaženo ne---r mě!!! " a kdo Senty trošku komplikovanou povahu korunovanou nezměrnou láskou k nám poznal ví, že to sedí     .)                               

Z prvního vrhu Betynky jsme si nechali krásnou holčinku se jménem Adhara Space Miadroza = Adry - hl. st. černou s pálením.

Adry je můj miláček - je to zlatá povaha, naprostý vzor všech psích pozitivních vlastností a oddanosti. Jméno Adhara je hvězda ze souhvězdí Velkého psa ... Adry je mou hvězdičkou na zemi ,která vždy ví, jak člověka přivést na lepší myšlenky . S ní je spojena i jedna z  vtipných hlášek mého muže , kterých on má v zásobě nezměrně !  Vložím ji příležitostně do "Perliček  ze života s jezevčíky".

 Po Adry přibyly do naší smečky dvě nadějné fenky -sestry -ze Senty úspěšného krytí s Holidayem Gwiezdny Pyl z Polska.   Bubble Chocolate = Bublina st. hl. černá s pál. a  Beauty Choco = Niki čokoládová s pál., která byla  ohodnocena  na spec. výst. jezevčíků jako "dokonalá  fena" .   

S oběma jsme dělali zkoušky v jeden den. Bylo to docela těžké , neboť jak mohly od sebe okoukat a naučit se to dobré, tak samo,  že 100% totéž bylo i v tom špatném . Ale i přes náročnost  výcviku  zvládly  zkoušky v I. ceně

Ač sestry - jsou každá jiná .Niki je divoch , v lovu ostrá fenka, hyperaktivák do všeho jdoucí po hlavě , zároveň nesmírně milé, hodné povahy .

Bubli je jedním slovem pohodář. Pro pohlazení by šla světa kraj a klidně by i brala střídavou péči  naší a "hladící rodiny".  Je velmi klidná - takový "děda Lebeda " - vše si musí důkladně rozmyslet . 

Následovala pauza ,kterou jsme zakončili dárkem k mým kulatinám v podobě trpasličí fenky žíhané červené  - narozené jako já v Blížencích,a proto -    Gemini Grace Tergy  = Tery  od ing. Anny Krejzkové -  ovšem pro zvláštní barvu srsti se ujalo i další jméno, na které též slyší a to -Méďa .    

S příchodem trpaslíka do naší rodiny se lecos změnilo .Nejenže jsme zjistili ,že jsou jiní než st. jezevčíci , ale i choulostivější třeba na stravu - na dietní chyby - ale také že jsou to rození komedianti . To, co nám předvádí Tery - Méďa po večerech, je nad TV program ( no , co nad něj není, že ... ) Jsou to neskutečně hravá a učenlivá stvoření a i jejich hry se podobají cirkusovému vystoupení ! A což teprve , máte -li dva!!!   

Po odchodu I. vrhu Tery k novým páníčkům jsem byla natolik zaskočena prázdnem a absencí trpasličích vylomenin, že jsem skoro onemocněla touhou po dalším trpaslíkovi ...A protože hrám Médi standardní fenky příliš nestačily ,pořídili jsme jí kámošku z Moravy - Coca Colu Wassa Duo = Koki (Kokinko ), od lidiček ,kteří  pejskům naprosto propadli životem. Od manželů Vašinových z Brna. Řadí pejsky na roveň lidem ( možná někdy i výš   ). Je to trpaslička červené barvy hladkosrstá . Diblík, kterého je všude plno a která vnesla sluníčko do našeho života .

A bohužel se i u ní se stalo to , co u každého našeho pejska , kterému se blíží rok .
Zdeněk započne s výcvikem a oni objeví kouzlo lesa , tajemství lovu, stop a vůně zvěře, natolik jiné než procházka s paničkou... A jsem vedle ...   Od teď by pro manžela skočili do ohně ... 

Tak už to chodí, ale večerní chvilky ,kdy usedám do křesla obalená jezevčíky , jsou pořád moje a nikdo mi je nevezme ...          

                   Romana     05/2009